Elin, studentka gymnázia ve stockholmském předměstí, sledovala, jak její babička zápasí s moderními technologiemi. Velká tlačítka, složité menu, neustálá pomoc rodiny. Napadlo ji, že by se dala vytvořit jednoduchá aplikace šitá na míru starším lidem. Měla nápad, chuť do práce, ale chybělo jí zázemí a odborné vedení.
Nápad, který čekal na podporu
Elin uměla základy programování z internetových kurzů. Její aplikace měla mít jen pět velkých ikon – videohovor, zpráva, lékárna, nákup, rodinný chat. Žádné složité nastavení, žádné reklamy. Ukázala návrh svému učiteli informatiky. Ten jí řekl: „To má smysl. Ale sama to neuděláš. Potřebuješ designéra, testery a někoho, kdo ti zajistí bezpečnost dat.“
Elin nevěděla, kam se obrátit. Napsala několik firem, ale většina neodpověděla. Až jedna menší stockholmská softwarová firma si její e‑mail přečetla pozorně.
Firma, která vsadila na studentku
Jmenovala se Kodar AB, deset zaměstnanců, zaměření na zdravotnické aplikace. Majitel Anders řekl: „Nápad není převratný. Ale Elinino odhodlání a to, že myslí na uživatele, které ostatní přehlížejí – to nás zaujalo.“ Nabídli jí: „Můžeš k nám chodit každé úterý a čtvrtek po škole. Dostaneš vlastní počítač, přístup k vývojářským nástrojům a jednoho mentora. Za nic neplatíš. My investujeme čas, ty energii.“
Elin přijala. První měsíc jen pozorovala, jak profesionálové píší kód. Pak začala sama programovat pod dohledem. Mentor jí pomohl vyhnout se typickým začátečnickým chybám.
Od prototypu k realitě
Po půl roce měla Elin funkční betaverzi. Firma jí zajistila testování se skupinou seniorů v místním domově důchodců. Zpětná vazba byla jasná – aplikace je opravdu jednoduchá, ale chybí hlasové ovládání. Elin se pustila do dalšího kola vývoje. Za rok byla aplikace připravena k vydání.
Kodar AB ji nespěchala. Nechtěli rychlý komerční produkt. Chtěli, aby Elin dokončila svůj projekt jako svébytná autorka. Nakonec se dohodli, že aplikace zůstane zdarma pro všechny uživatele nad 65 let. Firma platí provoz z vlastního rozpočtu jako dlouhodobou sponzorskou podporu.
Anders mi nezaplatil školu ani nestál o podíl v aplikaci. Dal mi prostor, čas a důvěru. Já jsem mu dala funkční nástroj, který dnes používá přes dva tisíce seniorů. To je podle mě pravé partnerství.
Elin dnes, studentka vysoké školy a vývojářka
Co následovalo
Dnes Elin studuje informatiku na Královském technologickém institutu v Stockholmu. Kodar AB jí stále poskytuje stipendium a ona pro ně příležitostně pracuje na volné noze. Jejich spolupráce se stala příkladem pro další firmy – podpora mladého talentu nemusí být jen o penězích. Stačí poskytnout zázemí a odborné vedení.
Autor: Redakce Sponza
Fotografie: (ilustrační – dívka s počítačem a seniorka s telefonem)
