Někteří lidé sbírají vzácné hodinky, jiní garáže plné veteránů nebo obrazy od neznámých mistrů. A pak jsou tací, jejichž největší sbírkou jsou příběhy mladých lidí, kterým podali ruku v pravý čas. Nepotřebují vidět své jméno na ceduli. Stačí jim vědomí, že jejich koníček – pomáhat talentům – má hmatatelný výsledek v životech druhých.
Láhev vína a rozhovor, který změnil směr
Karel je úspěšný podnikatel ve stavebnictví. Jeho sběratelskou vášní je víno. Na skladech má stovky lahví, z nichž některé by vydaly na malý byt. Před pár lety seděl ve své vinotéce s kamarádem a ten mu vyprávěl o synovi – mimořádně talentovaném houslistovi, který nemá peníze na kvalitní nástroj. Karel tehdy poprvé vytáhl peněženku. Koupil mladému hudebníkovi housle za padesát tisíc. Bez smlouvy, bez závazků. „Jen mi jednou zahraj, až to někam dotáhneš,“ řekl mu.
O dva roky později mladík vyhrál mezinárodní soutěž. Poslal Karlovi nahrávku svého vítězného vystoupení. „Tehdy mi došlo, že tohle mě baví víc než jakýkoli přírůstek do sbírky,“ říká Karel.
Od vína k rychlým kolům
Karel začal vyhledávat talenty sám. Během pár let podpořil deset mladých lidí – houslistu, malířku, dva sportovce a jednu začínající vědkyni. Výše podpory se lišila. Někomu koupil vybavení, někomu zaplatil kurz, jinému jen přispěl na nájem, aby se mohl soustředit na trénink. Peníze nebyly nikdy problém. Problém byl najít lidi, kteří si pomoc opravdu zaslouží.
„Nejsem nadace. Nedělám to pro daňové úlevy. Je to prostě můj koníček. Stejně jako jiný jezdí na ryby nebo staví modely, já hledám talenty. A když jeden vystřelí, mám pocit, jako bych vyhrál já sám.“
Největší sbírka? Dopisy od těch, kteří uspěli
Karel si žádné materiální sbírky nevede. Jeho nejcennějším majetkem je krabice plná děkovných dopisů, fotek a pozvánek na koncerty. „Když se mi narodila vnučka, poslala mi holka, které jsem kdysi koupil počítač, namalovaný obraz. Visí nám v obýváku. Na žádné aukci bych něco takového nesehnal.“
Lidé se mě ptají, proč to dělám. Já se ptám – proč bych to nedělal? Peníze na účtě mi radost nedělají. Ale když vidím, že kluk z malého města díky mně odletěl na mistrovství Evropy, to mi radost dělá. To je adrenalin, který nekoupíš.
Karel, sběratel talentů
Jak se stát sběratelem talentů
Karel radí ostatním: „Nemusíte být milionáři. Stačí mít přebytek – času, peněz nebo kontaktů. Rozhlédněte se ve svém okolí. Možná vám vedle bydlí kluk, co maluje krásně, ale nemá barvy. Možná vaše neteř trénuje na vrchol, ale chybí jí trenér. Dejte jim šanci. Ta radost se nedá popsat.“
Dnes se ke Karlovi přidali tři jeho kamarádi – sběratel veteránů, sběratel obrazů a jeden numismatik. Každý z nich podporuje mladé lidi ve svém oboru. Setkávají se jednou za čtvrt roku, vyměňují si tipy a radosti. Říkají si „klub sběratelů talentů“.
Autor: Redakce Sponza
Fotografie: (ilustrační – sběratel a mladý talent)
